Rychlejší výpověď, víc času na pohřeb i delší zkušební doba. Zákoník práce se ode dneška zásadně mění

V platnost vstupují dlouho očekávané změny zákoníku práce. Novela, která vyvolala i řadu kontroverzí a pro některé zůstala v podstatě na půl cesty, přinese prodloužení zkušební doby, změny výpovědní lhůty, rozvrhování pracovní doby do směn či držení původní pozice rodičům na rodičovské. Zatímco kontroverze vyvolávající návrh na výpověď bez udání důvodu neprošla, do zákoníku se naopak dostala neméně kontroverzní práce dětí od 14 let či starších bez ukončené základní školní docházky, u které vládní experti varovali před možnými rozpory s mezinárodními úmluvami.

Na letní prázdninové brigády se tedy nově může chodit už od 14 let. Dále pak ve veřejném sektoru se do praxe započítá také doba péče o vážně postižené blízké či dokončené doktorské studium, může se tak zvednout výdělek. Počítá s tím takzvaná flexinovela zákoníku práce a navazující vládní nařízení, které jsou od neděle účinné. Od ledna se pak ještě změní podpory v nezaměstnanosti. Podle ministerstva práce úpravy přispějí ke zpružnění pracovního trhu.

Výpovědní lhůta se od června počítá od doručení výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Trvat má nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů a pravidel či nesplnění podmínek může být jeden měsíc. Týká se to i ztráty zdravotní způsobilosti třeba po pracovním úrazu či kvůli nemoci z povolání. V těchto případech ale lidé dostanou zvláštní náhradu z pojištění zaměstnavatele. Odpovídat má podle ministerstva odstupnému, tedy v průměru ročnímu výdělku. Zkušební doba se může prodloužit ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti na osm měsíců. Zaměstnavatel musí matkám či otcům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte.

Zaměstnanci si můžou nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Musí se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Při haváriích, živelních pohromách či mimořádných událostech se dá odpočinek zkrátit z osmi na šest hodin. Nahradí se pak v dalším dni. Lidé v nerizikových profesích už nemusí chodit při nástupu do práce na vstupní lékařské prohlídky. Na brigádu o letních prázdninách se může chodit už od 14 let, a to s písemným souhlasem rodičů. Dělat se můžou jen lehké práce (více jsme o tom psali například zde)

Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi můžou vydělávat v zahraniční měně – ale jen v té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Plat či mzda se mají vyplácet na účet. Hotovost zaměstnanci dostanou, pokud s posíláním na konto nebudou písemně souhlasit, účet nemají či nedodají jeho číslo. Mzdový nebo platový výměr může zaměstnavatel doručit pracovníkovi i bez jeho souhlasu na jeho firemní e-mail.

Podle novely nařízení o platových poměrech se pak zaměstnancům a zaměstnankyním veřejného sektoru a státu do doby praxe od června započítává i péče o vážně postižené blízké či doba dokončeného doktorského studia. Díky delší praxi tak můžou mít vyšší platový tarif o několik stokorun až tisícikorun. Zdravotníci, kteří budou posuzovat stav a soběstačnost uprchlíků kvůli nároku na humanitární dávku pro postižené, pak můžou pobírat zvláštní příplatek od 750 do 2500 korun.

Změnit se pak díky vládní novelizaci nařízení o osobních překážkách v práci mají po 19 letech i podmínky pro různé druhy osobního volna. Jde například o volno na svatbu, pohřeb nebo na hledání nové práce. V některých případech se volno podstatně rozšíří. I tyto změny mají vstoupit v platnost v neděli spolu se změnami v zákoníku práce. Novela například upřesňuje, že ustanovení o volnu na vlastní svatbu se vztahuje i na lidi v novém institutu partnerství. Novela také ruší volno na půl dny a u většiny případů uvádí celé dny pracovního volna. V případě pohřbů se nově vypouští ustanovení o volnu na „nezbytně dlouhou dobu,“ volno bude na celý den bez nutnosti dokazovat, jak dlouho člověk na pohřbu strávil. Nově si také při úmrtí člena nejbližší rodiny lidé budou moci vzít až 5 dní neplaceného volna.

Od ledna příštího roku flexinovela upraví podporu v nezaměstnanosti. V prvních měsících se částka zvedne ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku, v posledních měsících klesne ze 45 procent na 40 procent vydělané částky. Déle budou peníze od státu dostávat lidé od 52 let, dosud je to po padesátce. Stejná částka se má vyplácet při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci má být vyšší, činit má 80 procent čistého výdělku. Vzrostou také maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory se zpřísní, nově bude nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo nynějších šesti.