Překvapivý krok USA a Číny. Výrazně si sníží dodatečná cla

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda předpokládá, že základní clo bude činit deset procent, Američané ale ponechají v platnosti 20procentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco Spojené státy u dovozu z Číny clo 30 procent, uvedla agentura Reuters.

"Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent. "Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli," pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer. Washington i Peking usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

"Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Vranka. "Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní," dodal.

Spojené státy a Čína jsou dvě největší ekonomiky na světě. Obchodní válka mezi oběma zeměmi zhoršila výhled globální ekonomiky a rozkolísala světové finanční trhy. Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátit do prezidentského úřadu.

"Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera," řekl Bessent.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu Kč). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy česká koruna v reakci oslabuje na více než měsíční minimum vůči americkému dolaru. Dočasné „příměří“ v obchodní válce dvou největších světových ekonomik představuje vzpruhu americkému dolaru a americkým aktivům obecně. "Spojené státy totiž patřily k zemím, jež vyhrocená podoba obchodní války zvláště citelně poškozovala, neboť Americe kvůli ní hrozila stagflace. Tedy kombinace hospodářského útlumu a výrazné inflace. Tato vyhlídka poškozovala americká aktiva, dluhopisy i akcie, ale také právě dolar. Nyní dochází k určité úlevě investorů, byť zatím jen částečné," uvedl.

Vzpruhou je „příměří“ také rizikovějším aktivům typu bitcoinu, který se po oznámení snížení cel vyhoupl nad psychologickou úroveň 105 tisíc dolarů, a to poprvé od konce letošního ledna. Naopak zlato oslabuje.

Spojené státy jsou sdílnější než Čína nad rámec uvedených identických stanovisek. Ministr financí Scott Bessent ozřejmil, že Spojené státy identifikují pět nebo šest strategických odvětví a oblasti zranitelné tváří v tvář poruchám světové logistiky, jako je farmaceutický sektor nebo ocelářství, v nichž budou nadále usilovat o nezávislost dodavatelského řetězce ve smyslu zajištění spolehlivých dodávek od spojeneckých zemí.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že Spojené státy mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, který podle prezidenta neodráží spravedlivé obchodní podmínky. Trump zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle Trumpa tato tzv. reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.