Německý ministr chce jednat přímo s Tálibánem o vrácení afghánských migrantů

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt chce přímo o vracení migrantů do Afghánistánu jednat přímo s islamistickým hnutím Tálibán. Řekl to v rozhovoru s časopisem Focus. Německo přitom nemá s Afghánistánem nyní diplomatické vztahy a vládu Tálibánu neuznává. Roční počet uprchlíků, které Německo přijímá, by měl podle Dobrindta zůstat hluboko pod hranicí 200.000.

"Mám představu, že bychom se dohodli přímo s Afghánistánem, a umožnili tak repatriace," uvedl ministr. Jednáním přes prostředníky podle něj nelze dosáhnout trvalého řešení.

Islamistické hnutí Tálibán se moci v Afghánistánu opět chopilo v srpnu 2021. Bleskově ovládlo hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk, která v asijské zemi působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001.

Německu se loni v srpnu podařilo do Afghánistánu vypravit deportační let s 28 afghánskými občany usvědčenými ze spáchání trestného činu. Stalo se tak díky zprostředkování Kataru, který udržuje s Tálibánem dobré vztahy. Tehdy mělo Německo krátce před zemskými volbami v několika východoněmeckých spolkových zemích. Od té doby ale žádný další let do Afghánistánu nevypravilo.

Kancléř Friedrich Merz před únorovými parlamentními volbami sliboval, že jeho vláda začne vyhošťovat i do Sýrie a Afghánistánu. Se současným syrským vedením prezidenta Ahmada Šary, které se moci ujalo loni v prosinci po svržení režimu prezidenta Bašára Asada, vyjednávala už Dobrindtova předchůdkyně Nancy Faeserová. "Se Sýrií jsme v kontaktu ohledně dohody, která by se týkala vracení syrských pachatelů trestných činů. Výsledky ještě ale k dispozici nejsou," řekl k tomu v rozhovoru s časopisem Focus Dobrindt.

Nová německá vláda především na tlak konzervativní unie CDU/CSU, jejímiž členy jsou Merz i Dobrindt, usiluje o zpřísnění migračních a azylových pravidel. Dosáhnout chce snížení počtu přicházejících migrantů. Na počátku května Dobrindt nařídil zpřísnit kontroly na německých pozemních hranicích. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou mají být podle nařízení jen zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy či vážně nemocní. Navzdory rozhodnutí správního soudu, který v konkrétním případě trojice Somálců označil tento režim za protiprávní, Německo v praxi pokračuje. Spolkový sněm už schválil také návrh zákona, který na dva roky pozastaví slučování rodin některých uprchlíků.

Podle Dobrindta by měl být počet uprchlíků, které Německo ročně přijme, hluboko pod hranicí 200.000, kterou kdysi navrhoval jeho předchůdce a stranický kolega Horst Seehofer. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni přijal 229.751 nových žádostí o azyl, předloni jich bylo 329.120. Nejpočetnější skupinou žadatelů byli i v loňském roce Syřané se 76.765 novými žádostmi následovaní Afghánci s 34.149.