Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

Nejdéle trvající blesk na středoevropském území odhalili vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) ve spolupráci s vědci z Akademie věd (AV ČR). Využili k tomu vlastnoručně vyrobené přístroje. Výzkum potvrdil, že jsou blesky významně větší a trvají delší dobu, než se dosud předpokládalo.

K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. "Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřicím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 kilometrů daleko. Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 kilometrů, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 kilometrů,” řekl Jakub Kákona z FEL ČVUT.

⚡Odborníkům z @CVUTFEL se ve spolupráci s vědci z @Akademie_ved_CR podařilo pomocí nově vyvinutých přístrojů a metody zachytit nejdéle trvající bleskový výboj na středoevropském území!
👀https://t.co/YWOO8uy9Qz
📷Jakub Kákona pic.twitter.com/MICPzXIDCk

— CVUTFEL (@CVUTFEL) July 17, 2023

Zásadním aspektem výzkumu bylo podle vědců sestrojení vlastních měřicích přístrojů. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT takzvaná měřicí vozidla. Šlo o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, které fungovaly také jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům. Výzkumníci vybavili měřicí vozy celooblohovými vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření.

"Dále jsme si sami navrhli takzvaný bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem," řekl Kákona.

Díky nové metodě pozemního měření bude možné blesky detekovat častěji. Výsledky výzkumu jsou pro vědce o to zásadnější, že jde o první takováto zjištění na území Evropy. Vědci z AV ČR a ČVUT se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. Podle Kákony, který vědecký tým vede, jsou blesky rozměrnější časově i prostorově.

Vědcům se doposud nepodařilo zjistit, co blesky spouští. Podle Kákony není vyloučeno to, že blesk začíná jinde, než ve skutečnosti udeří. Výzkumný tým chce získat další data z výbojů, které trvají déle, než se původně předpokládalo.

Tým se chystá zkoumat výboje pomocí antén a kamer současně, aby bylo možné určit skutečné rozměry blesku a také zhotovit 3D model blesku. Výsledky výzkumu by mohly pomoci zlepšit bezpečnostní opatření s cílem zabránit škodám například v letecké dopravě.