Červnový summit NATO rozhodne. 5 % nezvládne Evropa, možná ani USA

Výrazný nárůst výdajů na obranu a snaha uspokojit amerického prezidenta Donalda Trumpa. To bude zřejmě hlavní náplní summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu. Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. České ministerstvo obrany pro Echo24 řeklo, že navýšení závazku podporuje, důležité jsou však podle něj i další parametry. Podle osloveného experta nemá Evropa a zřejmě ani USA šanci se na úroveň pěti procent dostat.

Aktuální cíl Severoatlantické aliance počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP a loni ho splnilo 22 z 32 zemí uskupení, mezi nimi i Česká republika. Dohromady na obranu daly 1,456 bilionu dolarů (31,9 bilionu korun). Z téměř dvou třetin – 935 miliard dolarů – to byly vojenské výdaje ze strany Spojených států.

Americký prezident Trump už během svého prvního funkčního období tlačil na spojence, aby na obranu dávali výrazně víc, nově mluví dokonce o pěti procentech HDP, což se svými 3,19 procenta zdaleka nesplňují ani USA. Osmasedmdesátiletý politik dokonce několikrát pohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou do vojenského vybavení více investovat.

PODCAST: Němci je chtěli vyhladit, Sověti znásilnit, Poláci okrást, Češi chránit. Neznámá story světové války

Rutteho návrh by podle agentury Reuters mohl Trumpovi umožnit tvářit se jako vítěz na červnovém summitu NATO v Haagu, aniž by se evropské země a Kanada musely výslovně zavázat k pětiprocentním výdajům na obranu, což mnozí považují za politicky i ekonomicky neproveditelné.

Mluvčí ministerstva obrany David Šíma pro Echo24 řekl, že Česko podporuje navýšení aliančního závazku v oblasti obranných výdajů. „Za současné bezpečnostní situace to považujeme za nezbytné. Víme, že pouhá 2 % HDP nám na vybudování vojenských kapacit, které potřebujeme, nestačí. Proto česká vláda již v březnu schválila záměr postupně navýšit obranné výdaje na 3 % HDP do roku 2030. Aktuálně spojenci v NATO diskutují, jaký přístup k dalšímu navyšování obranných výdajů zvolit,“ řekl Šíma.

„Konkrétní podoba nového „závazku k investicím do obrany“, který by měly spojenecké země schválit na červnovém summitu v Haagu, bude teprve výsledkem jednání, které se v Alianci povedou v následujících týdnech. Důležitá není pouze cílová úroveň obranných výdajů v podobě procentuálního podílu na HDP, ale i další parametry – zejména v jakém časovém horizontu této úrovně dosáhnout,“ dodal mluvčí MO.

„Každopádně očekáváme, že koncem června se spojenci v Haagu dohodnou na novém ambiciózním závazku, který bude výrazně přesahovat úroveň 2 %. Česká republika s tím souhlasí a je sama připravena obranné výdaje dále zvyšovat,“ dodal Šíma.

Bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský pro Echo24 řekl, že za za stávající úrovně hrozby pro Evropu a přítomnosti Donalda Trumpa v Bílém domě bude každý Summit NATO něčím výjimečný. „Přece jenom nejsou tak časté aby byly rutinní,“ uvedl Bahenský na dotaz, zda bude červnový summit něčím ojedinělý.

Tanec kolem výdajů na obranu je podle něj podobný jako vždy, byť zintenzivněný Trumpovým jako obvykle zcela nerealistickým požadavkem na 5 %. „Tam se v tuhle chvíli nemá Evropa šanci dostat (a pravděpodobně ani Spojené státy v krátkodobém horizontu, samy ani zdaleka 5 % nedávají). Evropská reakce bude předvídatelná, tedy najít způsob jak dopřát Trumpovi možnost prezentovat se jako úspěšný vyjednavač, zachovat co možná nejvíc dojem jednotného NATO a nezavázat se přitom k něčemu zcela nerealistickému. Plán 3,5 procenta + 1,5 procenta je přesně pokusem o tohle. Do jaké míry je realistický si moc netroufám soudit, jako obvykle bude ďábel v detailu, tedy co se bude a nebude počítat, jaký bude časový horizont dosažení tohoto cíle,“ řekl Echu Bahenský.

Faktem podle něj je, že v mnoha ohledech bude důležitější dlouhodobé a stabilní navýšení, respektive navyšování spojené s motivací pro obranný průmysl navyšovat kapacity tak, aby navýšení výdajů nevyvolalo pouze větší inflaci na trhu s obranným materiálem. „Zároveň vzhledem k problémům s rekrutací napříč Evropou bude možné minimálně část prostředků investovat do personálních nákladů a zkusit tak doplnit personální stavy,“ dodal Bahenský.