„Podražení nohou před cílem.“ Podnikatelé se diví konci podpory, ohrozit může tisíce firem

Konec vyplácení kompenzačního bonusu živnostníkům a podnikatelům je špatně načasovaný krok. Přesvědčeni jsou o tom zástupci podnikatelů, kteří zároveň kroutí hlavou nad tím, jaké zdůvodnění použila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní totiž je nyní více podniků a služeb otevřených než zavřených, tak se už nemusí nic vyplácet. Podnikatelé z gastronomie ale například upozorňují, že současné omezené otevření zahrádek stále znamená pro jejich podniky ztrátu. Pokud by se měla podpora rušit tak v případě, že bude otevřeno bez omezení úplně vše.

Vláda Andreje Babiše (ANO) uvedla, že nehodlá pokračovat v cílené podpoře podnikatelům přes kompenzační bonusy. Ty vyplácí ministerstvo financí podnikatelům a společníkům malých firem v době, kdy je vláda omezuje v podnikání. Podle ministryně financí Aleny Schillerové však nastala doba, kdy je více podniků otevřených než zavřených, a tak podpora k červnu skončí.

V rámci kompenzačního bonusu finanční správa vyplatila přes 450 tisíc žádostí za 11,1 miliardy korun. Částka tak ani nedosahuje k celkovým výdajům za jednorázový příspěvek 5 tisíc korun pro seniory, který vláda Andreje Babiše rozdala v minulém roce ve výši 15 miliard korun. Zástupci podnikatelů se změnou nesouhlasí, protože podle nich tvrzení Schillerové značně pokulhává. Stále je totiž řada oblastí, které nesmí mít otevřeno a které jsou omezené.

Podle restauratéra a zástupce Asociace malých a středních podniků Luboše Kastnera je například gastronomie, i přes částečné rozvolnění, stále kvůli současným zákazům poškozená. „Pro sektor gastronomie by to znamenalo podražení nohou v cílové rovince. Otevření provozu zahrádkovým režimem a otevření vnitřních prostor v režimových opatřeních pomůže podnikatelů dostat se maximálně na poloviční tržby jako při plném otevření. A to pořád znamená v současných podmínkách ztrátu,“ řekl pro Echo24 Kastner.

Pokud by ministerstvo financí nechtělo podržet oblast služeb, tak by podle Kastnera měla najít odvahu alespoň pro podnikatele v gastronomii. „Nelze omezovat a nekompenzovat,“ dodal Kastner. S ním souhlasí předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek, který by podporu podnikatelům ze strany státu vypnul. „Jedině ale za podmínky, že se zároveň všechno otevře. Výrok paní Schillerové, že se bude tlumit podpora jen z důvodu, že je většina podniků a služeb otevřena, je nehoráznost. To je přesně pokračování diskriminace, kdy klidně nechají někoho zničit,“ řekl pro Echo24 Bábek.

I podle něj jsou zahrádky nyní v režimu, kdy restauratéři otevírají jen proto, aby neztratili své hosty. Ekonomicky je to pro ně stále propad a podnikatelé z toho tak nic nemají. „Je to spíše sociální krok. Takových restaurací je veliké množství a dokonce bych řekl, že většina,“ dodal Bábek. V současné době navíc nejsou otevřené ani například bazény, wellnes či sauny. Omezené jsou kina, divadla nebo ostatní kulturní akce.

Postup vlády kritizuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a místopředseda Hospodářské komory Tomáš Prouza. Podle něj se tím jednoznačně ukazuje, že vláda nerozumí fungování ekonomiky. Jejím smyslem totiž je udržet co největší počet podniků v chodu a tím zachránit co nejvíce pracovních míst. Zejména před restartem po pandemické krizi. „Vláda tady opět končí v půlce cesty a bude to mít jediný efekt – stejně jako jsme tady měli kvůli polovičatým pandemickým opatřením tisíce zbytečně mrtvých lidí, tak kvůli polovičaté ekonomické podpoře zbytečně zanikne spousta firem a mnoho lidí přijde zbytečně o práci,“ řekl pro Echo24 Prouza.

Odpovědný přístup státu by podle něj byl, kdyby se už nyní připravovala opatření vůči příchodu koronaviru na podzim. K tomu by vláda měla masivně investovat do restartu české ekonomiky. „Té české stačí fotit se ve velkém očkovacím centru, protože věří, že to bude ve volbách stačit,“ dodal Prouza.

Už nyní se ukazují první čísla, jak dlouhé lockdowny a koronavirová krize měly dopad na ekonomiku. V maloobchodu například nevydrželo přes 2 tisíce firem a 10 tisíc živnostníků. Počet osob podnikajících v maloobchodu je tak nejnižší od roku 2016.