Španělsko kvůli Ukrajině vyslalo válečné lodě do Černého moře, zvažuje i stíhačky

ŠPANĚLSKÁ ARMÁDA

Španělsko kvůli Ukrajině vyslalo válečné lodě do Černého moře, zvažuje i stíhačky
Španělsko vyslalo do Černého moře první loď, druhá bude následovat. Do akce by mohly jít i stíhačky. Foto: Ministerio de Defensa
2
Svět

Echo24

Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a následně v Černém moři. Oznámila to tamní ministryně obrany Margarita Roblesová. Ta zvažuje také nasazení válečných stíhaček španělského královského letectva. Španělsko chce podle slov ministryně pomoci vyřešit krizi ve východní Evropě, která je způsobena především ruskými tlaky na Ukrajinu, ale také Rumunsko a Bulharsko.

Roblesová informovala, že Španělsko už vyslalo minonosnou loď do Černého moře a během tří nebo čtyř dnů by pak měla následovat i válečná fregata. Madridská vláda podle ní rovněž zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska.

„Rusko nemá právo říkat jakémukoliv státu, co má dělat. Takže Severoatlantická aliance bude chránit jakoukoliv zemi, která se chce a může stát členem NATO,“ uvedla Roblesová s tím, že Španělsko by preferovalo výhradně diplomatické řešení, situace na hranicích s Ukrajinou něčemu takovému nenapovídá.

Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Podle agentury TASS to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země i Severoatlantická aliance ruskou žádost jednoznačně odmítly. Právě Rumunsko či Bulharsko by přitom mohly být strategickými body v případě, že by Rusko napadlo Ukrajinu.

Vyslání španělských lodí a stíhaček přichází poté, co se setkal tamní ministr zahraničí Jose Manuel Albares se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ve Washingtonu hovořili především o koordinaci odpovědi na ruskou hrozbu na ukrajinských hranicích.

Rusko má na hranicích s Ukrajinou v tuto chvíli podle agentury Reuters desítky tisíc jednotek a Západ se bojí, že Moskva plánuje nový útok na stát, který již v roce 2014 napadla.

Kreml opakovaně odmítá, že by plánoval útok, ale tvrdí, že by mohl přistoupit k nespecifikované „vojenské akci“, pokud NATO v čele se Spojenými státy nevyhoví ruským požadavkům. Tím zásadním je, že se Ukrajina nesmí stát členem NATO.

Západní úřady a zástupci armády řekli agentuře Reuters, že NATO, jehož původním účelem byl boj proti sovětské hrozbě, se cítí nuceno posílit svou vojenskou sílu s ohledem na ruské zbrojení a přesuny jednotek směrem k ukrajinské hranici.

Dánsko informovalo, že vyšle jednu ze svých válečných lodí do Baltského moře, francouzský prezident Emmanuel Macron pak nabídl, že vyšle své jednotky do Rumunska. V červnu se má v Madridu konat summit NATO, kde by mohlo dojít k plánování dalšího postupu proti potenciální ruské invazi, pokud k ní nedojde ještě dříve.