České souvislosti Katyně. Je omylem myslet si, že se nás masakr netýká

ECHOPRIME

České souvislosti Katyně. Je omylem myslet si, že se nás masakr netýkáSPECIÁL
Franco, Stalin, Hitler, Mussolini a Pétain z papundeklu se potkali v Koblenzi 21. ledna 2017. Členové organizace Avaaz touto formou protestovali proti tamnímu setkání evropských lídrů krajní pravice. Foto: Foto: Reuters
3
Domov
  • Jiří Friedl
Sdílet:

„Zajatí důstojníci a policisté nacházející se v táborech se pokoušejí pokračovat v kontrarevolučních aktivitách, vedou antisovětskou agitaci. Každý z nich pouze čeká na propuštění, aby se mohl aktivně zapojit do boje proti Sovětům. […] Vzhledem k tomu, že všichni jsou zatvrzelými, nenapravitelnými nepřáteli státu, NKVD SSSR pokládá za nutné: [...] Záležitosti 14 700 […] bývalých polských důstojníků, úředníků, statkářů, policistů, špionů, četníků [...] a vězeňských dozorců […] držených v táborech pro válečné zajatce projednat ve zvláštním režimu při aplikaci nejvyššího trestu – zastřelení.“

Z úryvku ze zprávy lidového komisaře vnitra (NKVD) SSSR Lavrentije Beriji z 5. března 1940, která stála na počátku masové vraždy, jež později vešla do historie jako katyňský masakr, i dnes běhá mráz po zádech. K více jak čtrnácti tisícům zajatých důstojníků Berija přidal ještě dalších 11 tisíc Poláků, které sovětské bezpečnostní složky uvrhly po 17. září 1939 do vězení. S podobnou charakteristikou i je Berija navrhl zastřelit. Rozmáchlé podpisy vedoucích představitelů Sovětského svazu Stalina, Molotova, Vorošilova a Mikojana, kterými vyjádřili souhlas s Berijovým návrhem, definitivně stvrdily osud tisíců Poláků. Ortel byl vynesen.

Začalo tak další dějství dramatu, na jehož počátku stálo napadení Polska nacistickým Německem 1. září 1939. Hitler měl přitom jistotu, že Sovětský svaz mu nezhatí plány. Garancí se stal pakt o neútočení z 23. srpna 1939, který nacistickému vůdci umožnil zahájit útok na východního souseda a Stalinovi zase vyřídit si s Polskem účty z doby polsko-bolševické války (1919–1921). Napadení Polska Rudou armádou 17. září 1939 Polákům definitivně zhatilo možnost klást odpor německé přesile. A jestliže Francie a Velká Británie váhaly s podniknutím rozhodných akcí, které by Polsku odlehčily, pak nyní od nich definitivně upustily.

Celý článek Jiřího Friedla o Sověty zavražděných polských důstojnících, kteří se narodili na území dnešního Česka nebo k němu mají vztah si můžete přečíst na EchoPrime zde nebo v tištěném Týdeníku Echo.

Foto: d

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz