Piráti porazí Starosty aspoň díky penězům za volby. Může za to koaliční smlouva

VOLEBNÍ PŘÍSPĚVKY

Piráti porazí Starosty aspoň díky penězům za volby. Může za to koaliční smlouva
Předseda Pirátů Ivan Bartoš (vlevo) s předsedou STAN Vítem Rakušanem. Foto: hnutí STAN
1
Domov

Kandidující opoziční koalice musely před volbami řešit otázku rozdělení peněz za mandáty či samotné hlasy. Ve hře jsou totiž stovky milionů. To vzbudilo po volbách otázky zejména u koalice Pirátů a Starostů, kde se poměr sil oproti předpokladům drtivě obrátil a pirátským kandidátům se podařilo ukořistit jen čtyři mandáty. Koalice však potvrzují, že dohodnuté platí.

Peníze za hlasy, roční příspěvky na mandáty i na činnost. Obě volební koalice Spolu a PirSTAN si mohou přijít za čtyřleté volební období na stovky milionů korun od státu. Zatímco vítěznému spojení ODS, TOP 09 a lidovců může přinést volební výsledek kolem 450 milionů korun, Pirátům a Starostům kolem 260 milionů.

Strany sdružené v koalicích se tak pro případ úspěchu pojistily dopředu dohodami o dělení zisku, v případě koalice PirSTAN však došlo ke značně překvapivému vývoji. Strany i průzkumy očekávaly, že silnějším uskupením v koalici bude Pirátská strana, koalice si také zvolila jejího předsedu Ivana Bartoše jako možného kandidáta na premiéra. Zřejmě kvůli podceněné možnosti kroužkování však drtivě posílil naopak klub Starostů se 33 mandáty, Pirátům se klub propadl na pouhé čtyři.

To však znamená výrazně nižší nárok na ročník příspěvek za mandáty, zatímco STAN by měl podle volebního výsledku dostávat ročně zhruba 30 milionů, Piráti pouze 3,6 milionu. Podle místopředsedy STAN Jana Farského nicméně konečný výsledek voleb na smlouvě nic nemění. Piráti si tak paradoxně přijdou na víc peněz, než Starostové. „Je to dohoda, kterou jsme uzavřeli, finanční dohoda, která je daná, tak ji držíme,“ řekl deníku Echo24 Farský. Podle smlouvy si tak obě strany budou finanční příjmy z voleb dělit v poměru 2,25:1 pro Piráty.

Podobně k finanční otázce přistoupila koalice Spolu. Nehledě na konečné výsledky a počty mandátů se tak příjmy budou dělit podle stejného poměru, jakým strany původně přispěly do volební kampaně. „Příjmy se stejně jako výdaje na kampaň dělí dle dohody z koaliční smlouvy v poměru 55-25-20,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk s tím, že 55 % jde za ODS, 25 % za lidovci a 20 % za TOP 09.

Pokud ve sněmovních volbách získá strana alespoň 1,5 % z celkového počtu hlasů, obdrží za každý hlas 100 korun. Ve hře je i stálý příspěvek, na který mají nárok strany, pokud získají alespoň 3 % hlasů. Ten ze zákona činí minimálně 6 milionů korun ročně a vyplácen je po další čtyři roky. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží navíc strana ročně plus 200 tisíc. Pokud strana získá 5 % a do sněmovny pronikne, přijde si za čtyři roky na celkem 40 milionů korun. Za každého poslance pak navíc získá strana ještě 900 tisíc korun ročně.

Stát letos zaplatí uskupením za hlasy voličů ve sněmovních volbách přes 500 milionů. Rozdělí si je osm formací, která získaly nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude vyšší než před čtyřmi lety. Příspěvek na činnost bude pobírat vedle čtveřice sněmovních koalic a hnutí také Přísaha, ČSSD a KSČM, které se do dolní komory nedostaly. Úspěšná koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ANO, koalice Pirátů se Starosty a SPD dostanou taky dotace za mandáty, na jeden je roční příspěvek 900 000 korun.

Letošní volby těsně vyhrála opoziční koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, získala 71 mandátů. Druhé ANO získalo sice o něco méně hlasů, ale o jeden mandát víc. Třetí skončila koalice Pirátů a Starostů, do Sněmovny se dostalo ještě hnutí SPD. Žádná z ostatních 18 kandidujících stran a hnutí nezískala potřebných pět procent hlasů pro vstup do Sněmovny. Poslance tak v novém volebním období nebudou mít například ČSSD ani KSČM.