Putinův zoufalý tah. Rusko mobilizuje, protože prohrává

VYHLÁŠENÍ MOBILIZACE

Putinův zoufalý tah. Rusko mobilizuje, protože prohrává
Vladimir Putin minulou středu v předtočeném projevu ohlásil částečnou mobilizaci. Tím se pustil do značně nebezpečného hazardu, který může znamenat jeho konec. Foto: Profimedia.cz
1
Týdeník

Ondřej Šmigol

Rusko válku na Ukrajině prohrává. Protiofenzivou u Charkova započala její nová fáze. Ukrajinci převzali inciativu, osvobodili území o velikosti Walesu a tváří se, že jim to nestačí. Nejrůznější experti a bývalí velitelé začali předpovídat ukrajinské vítězství. Například americký generál ve výslužbě David Petraeus, bývalý velitel v Afghánistánu a exředitel CIA, prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje. Podobně mluví další americký generál Ben Hodges a jiní. Ve středu ráno to v podstatě přiznal i Vladimir Putin, když v předtočeném projevu ohlásil částečnou mobilizaci. Tím se pustil do značně nebezpečného hazardu, který může znamenat jeho konec.

Moskva svou invazi na Ukrajinu označovala jako „speciální vojenskou operaci“. Hlavní výhodou bylo, že může vést konflikt, aniž by se týkal většiny obyvatelstva. V podstatě se Rusko snažilo dobýt území za použití „koloniálních“ vojáků. V ruské armádě jsou nadproporčně zastoupené menšiny, Burjati a Tuvinci z Dálného východu, muslimové z Kavkazu a podobně.

Etničtí Rusové, kteří v armádě slouží, bývají z těch nejchudších a nejméně privilegovaných vrstev, pro které armáda představovala nejlepší způsob, jak získat stabilní zaměstnání. Většiny Rusů, hlavně ze střední třídy, se válka osobně nijak nedotkla. Málokdo znal kohokoli, kdo na Ukrajině sloužil, či tam dokonce padl. Jistě, jsou tu nějaké sankce, Kremlu se však jejich dopad na běžné Rusy zatím daří omezit.

Postoj Rusů vůči válce popsal sociolog Greg Judin. Podle něho jsou v Rusku tři skupiny lidí. Radikálové čítající 15 až 25 %, ti válku nadšeně podporují a tvoří většinu dobrovolníků, kteří se do ní hlásí. Pak jsou disidenti (20 až 25 %), kteří jsou principiálně proti válce a z celé situace jsou v depresích. Největší skupinou je zbytek depolitizovaných Rusů, kteří nechtějí mít s válkou a politikou nic společného. Ne že by byli přímo proti ní, jen se o ni prostě nezajímají, chtějí dál žít své životy, jako by se nic nedělo. Judin připomíná, že sledovanost televize klesla poté, co přepnula do válečného modu. Rusové chtějí své telenovely a seriály, ne válečnou propagandu.

Mobilizace to však změnila. Najednou válka nebude vedena pár profesionály, ale širokými vrstvami obyvatelstva.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.