Źádosti na odškodnění za vládní omezení již dosáhly téměř 189 milionů korun

Źádosti na odškodnění za vládní omezení již dosáhly téměř 189 milionů korun
Domov

ODŠKODNĚNÍ ZA VLÁDNÍ OMEZENÍ

Echo24

Ministerstvo vnitra eviduje za březen a duben 22 žádostí lidí a firem o odškodnění za vládní omezení kvůli koronaviru za téměř 189 milionů korun. Uvedl to v pondělí server iROZHLAS.cz. Asi 500 podnikatelů chce podle serveru podat hromadnou žádost o odškodnění. Vláda zhruba v polovině března začala kvůli šíření koronaviru postupně uzavírat obchody, restaurace, kina či provozovny služeb a omezila cesty do ciziny. Od 11. května stát opatření uvolňuje. Kabinet podnikatelům kvůli omezením slíbil půjčky či přímou peněžitou podporu, ale někteří podnikatelé podle serveru stále žádnou pomoc od státu nedostali.

Z 22 žádostí o odškodnění evidovaných vnitrem podali pět jednotlivci a zbytek firmy. "Požadovaná náhrada škody činí 57,098.451 korun a ušlého zisku 131,672.182 korun," sdělil serveru Adam Rözler z tiskového odboru vnitra. Firmy podle něj chtějí odškodnění hlavně kvůli uzavření obchodů, restaurací či hotelů. "Fyzické osoby pak požadují nahradit zejména náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou," doplnil.

Žadatelé se mohou obracet i na ministerstvo financí či ministerstvo zdravotnictví, které již také eviduje několik žádostí. "Jde převážně o podnikatelské subjekty v oblasti volnočasových aktivit," upřesnila Klára Doláková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Hromadnou žádost o odškodnění připravuje podle serveru skupina asi 500 podnikatelů z různých oborů. Obrátili se na advokáta Daniela Zinráka, který se specializuje na náhradu škod. Zinrák nyní prověří, kteří z podnikatelů splní kritéria pro podání žádosti. "Pokud řemeslníkovi poklesly tržby, protože si ho lidé kvůli koronaviru nepustili do bytu, je to smutné, ale nemá to přímou souvislost s vládním opatřením. Pokud by mu ale stát zavřel provozovnu, už by na odškodnění nárok měl," uvedl příklad. Žadatelé mohou podle advokáta uplatnit především fixní náklady, jako jsou třeba nájmy, leasingy na vybavení nebo stálé platby energií.

Názory právníků na to, v jaké míře mají lidé a firmy nárok na odškodnění za opatření při koronaviru, se liší. Podle zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. "Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám," uvádí zákon. Podle šéfa Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se má jednat o materiální škody, nikoli například ušlý zisk uzavřených provozoven.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) řekla na začátku května České televizi, že stát opatřeními proti šíření koronaviru škodu nezpůsobil. Nepředpokládá proto, že by mohly uspět případné žaloby o náhradu škody. Nový předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy uvedl 20. května po svém jmenování, že zvažuje vydání stanoviska, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení.

Foto: Echo24

 

Související články