Aj Wej-wej vystavuje za humny. Nezavírá oči před problémy Číny

Jeden z nejznámějších umělců současnosti Aj Wej-wej bude mít dosud největší německou výstavu v Berlíně. Čínský umělec a disident se slavnostního zahájení nezúčastní, úřady mu stále nevydaly zabavený pas. „Přál bych si být v Berlíně, ale nemohu. Doufám, že si všichni výstavu užijete,“ vzkázal Aj Wej-wej. Výstava nazvaná Evidence se otevře 3. dubna, tři roky poté, co umělce zatkla čínská policie a 81 dnů ho držela v tajném vězení na cele s neustále rozsvíceným světlem.

Názvem Evidence je myšlen důkaz použitelný u soudu. Naznačuje, že jde především o politickou výstavu, která tepe do současných poměrů v Číně. Ve výstavních prostorách Martin-Gropius-Bau se bude rozkládat na 3000 metrech čtverečních, zabere osmnáct místností i nádvoří.

Tradice versus korupce

Například instalace Forge a Forge Bed připomínají zemětřesení v provincii Sečuán, které v roce 2008 mělo osmdesát tisíc obětí. Zřítilo se i mnoho škol, protože vláda řádně neprošetřila kvalitu staveb. Když Wej-wej po zemětřesení upozorňoval i na korupci, která v tom hrála roli, režim mu na oplátku nechal zbořit studio. Umělec ze sutin vytvořil objekt Souvenir from Shanghai, v Berlíně taktéž vystavovaný.

Dalším exponátem bude socha Diaoyu Islands reagující na vyhrocený spor Číny a Japonska týkající se ostrovů Senkaku. Neobydlené území ve Východočínském moři je vytvarované z mramoru pocházejícího ze stejného lomu, odkud se vozil materiál pro stavbu Zakázaného města nebo mauzolea Mao Ce-tunga.

Celé nádvoří pak zabírá 6000 dřevěných stoliček jednoho typu, který se na čínském venkově používá už od dynastie Ming. Pečlivě vysázený lesík židlí má symbolizovat stovky let starou tradici a estetiku rolnické Číny, zatímco dnes je země spojována s divokou industrializací a korupcí. V podobné souvislosti má provokovat také exponát Han Dynasty Vases with Auto Paint - Wej-wej vázy z období dynastie Chan (206 př. n. l. až 220 n. l) "ozdobil" metalickým lakem. Stejné barvy jsou populární u majitelů luxusních německých aut, která dnes jezdí v Pekingu.

Vězení jako diorama

Aj Wej-wej v 80. letech studoval v New Yorku, ale v roce 1993 se kvůli nemocnému otci vrátil do Pekingu. Do světového podvědomí se dostal díky účasti na projektu Ptačího hnízda pro tamní olympiádu v roce 2008. Ve stejném roce začal Aj Wej-wej na svém blogu ostře kritizovat čínskou vládu - především v souvislost se zemětřesením v čínské provincii Sečuán. Od té doby byl obětí neoprávněných stíhání a perzekucí, nyní nemůže ze země vycestovat.

Loni na benátském bienále upoutala jeho instalace Dispozice sestavená z kovových konstrukčních tyčí, které dobrovolníci vybírali ze sutin škol po zemětřesení, nebo série šesti dioramat S.C.A.R.E.D., v níž se vyrovnával s pobytem ve vězení. Několikatunové objekty měly okénka, kterými diváci "špehovali" modely Aj Wej-weje a jeho věznitelů. Postupně bylo znázorněno několik situací: výslech, toaleta nebo kontrola při sprchování.