Pobaltí se bojí Ruska a žádá o stálou přítomnost vojsk NATO

Estonsko, Lotyšsko a Litva žádají Severoatlantickou alianci o stálou přítomnost vojsk NATO na svém území. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil mluvčí litevské armády. Země se tím chtějí pojistit proti zvýšeným vojenským aktivitám Ruska na hranicích s Pobaltím.

Pobaltské státy požádají o „permanentní umístění jednotek NATO o velikosti jedné brigády na svém území,“ oznámil ve čtvrtek mluvčí litevské armády Mindaugas Neimontas. Brigáda vojsk NATO obvykle čítá 3000 až 5000 vojáků a sestává z několika jednotek (batalionů).

Pobaltské státy s početnou ruskou minoritou se obávají, že by se mohly po východní Ukrajině a Krymu stát další obětí politiky ruského prezidenta Vladimira Putina, který loni deklaroval svůj závazek chránit všechny Rusy žijící na území bývalého Sovětského svazu.

Obavy ze svého východního souseda mají také kvůli zvýšené aktivitě ruského armádního letectva poblíž jejich hranic. Vrásky pobaltským zemím i celé Severoatlantické alianci dělá také podezření z přítomnosti ruských ponorek ve švédských a finských vodách.

Čtěte také: Estonsko má plán: když se objeví ‚zelení mužíčci‘, okamžitě zastřelit

NATO na svém loňském summitu ve Walesu odsouhlasilo posílení pravidelného střídání spojeneckých vojsk v pobaltském regionu. Rozhodnutí o stálém umístění jednotek v Pobaltí a Polsku však tehdy nepadlo.

Vedení aliance zatím požadavek Pobaltí nechtělo detailně komentovat. „Pečlivě posoudíme všechna specifika,“ uvedl pouze generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Žádost by se mohla projednávat na summitu NATO naplánovaném na příští rok ve Varšavě. Členské státy aliance se však na permanentním umístění jednotek na východě Evropy nemohou shodnout, některé z nich to považují za porušení stávající dohody s Moskvou.

Estonsko, Lotyšsko a Litva ztratily svou suverenitu v roce 1940 poté, co je zabral Sovětský svaz. Až do roku 1991 pak byly jeho součástí. V roce 2004 všechny tři země vstoupily jak do Severoatlantické aliance, tak i Evropské unie.