Záhadu Ďáblovy věže rozluštil Američanům český vědec

Ďáblova věž v americkém Wyomingu je díky svému vzhledu opředena mnohými legendami. Objevila se také ve filmu Blízká setkání třetího druhu, který natočil Steven Spielberg. Původ zvláštního geologického útvaru nyní objasnil mladý český vědec Prokop Závada, který za svůj objev dnes převzal prestižní ocenění.

Vyvrátit dosavadní hypotézy o původu hory zvané Ďáblova věž (Devils Tower) v severovýchodním Wyomingu ve Spojených státech se pokusil mladý český geolog Prokop Závada z Akademie věd ČR. Pomocí originálního geologického experimentu a výpočtů zjistil, jak zřejmě před asi 50 miliony let lety vznikla. Za svůj objev získal ocenění Prémii Otto Wichterleho, kterou dnes převzal v pražské vile Lanna spolu s dalšími 25 badateli.

Geologové se nad původem americké „Ďáblovy věže“, která vypadá jako obrovská homole skály s ostře useknutým vrcholkem, nebo jako pařez po uříznutém kmenu stromu, stále přou. Neví se, jaký měla původní tvar. O jejím vzniku se vyprávěly legendy už mezi místními indiánskými kmeny. V současnosti je přírodní rezervací, oblíbeným cílem horolezců a posvátným místem několika kmenů původních obyvatel.

Američtí geologové tvrdí, že jde o původně podpovrchové těleso, to znamená, že hornina byla před miliony let vytlačována směrem k povrchu, kde narazila na jinou, tvrdší horninu. Pak vychladla a ztvrdla, aby ji později obnažila eroze. „Výsledkem našeho modelování je originální hypotéza, která vysvětluje tuto horu jako zbytek výlevu rozsáhlého jezera lávy do kráteru sopky. Náš příběh je tedy trochu dramatičtější,“ řekl Závada. Svůj výzkum ilustroval pomocí pokusů se sádrou, která představuje vazké magma, a hydraulického lisu, který vtlačoval sádru do vulkanického kráteru.

Ďáblova věž má zřejmě nejdelší a nejširší známé vulkanické sloupy, stejné má i hora Bořeň, která se tyčí na okraji Českého středohoří nad městem Bílina. Svou hypotézu Závoda podložil právě výzkumem hory Bořeň, která je americké Ďáblově věži opředené indiánskými legendami podobná vznikem i svým tvarem. Obě hory se skládají z vulkanické horniny fonolitu a jsou přibližně stejně velké. Měří 200 metrů, Ďáblova věž je 200 metrů široká a Bořeň až půl kilometru. 

Výsledky studie už Závada prezentoval na zahraničních konferencích a v těchto dnech připravuje revizi odborného článku do časopisu společnosti Geological Society of America.