Většina Ukrajinců chce dohodu s Ruskem, Trumpovy kroky však schvaluje jen 16 procent z nich

Většina Ukrajinců nyní upřednostňuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, zatímco ochota pokračovat v bojích až do vítězství oproti roku 2022 prudce poklesla. Vyplývá to z nedávného průzkumu pořízeného agenturou Gallup.

Více než tři roky od začátku války dosáhla podpora Ukrajinců pro pokračování bojů až do možného vítězného konce nového minima. Podle červencového průzkumu 69 procent respondentů uvedlo, že upřednostňuje co nejrychlejší ukončení války vyjednáváním, zatímco s vidinou úplného vítězství chce v bojích pokračovat 24 procent dotázaných.

Jde tak o výrazný obrat oproti náladám v roce 2022, kdy 73 procent bylo pro pokračování bojů až do vítězství. Není však jasné, na přesně jaké mírové podmínky jsou Ukrajinci volající po rychlém ukončení bojů ochotni přistoupit. Z průzkumu, který Gallup zveřejnil loni v listopadu vyplývá, že jen 52 procent z těch, kteří jsou dohodě s Rusy otevření, by přistoupilo na ztrátu území. Rusko přitom kromě uznání své nadvlády nad poloostrovem Krym, který Ukrajině uzmulo v roce 2014, požaduje ještě odevzdání čtyř ukrajinských regionů, v nichž v současnosti stále probíhají boje. Tři z nich - Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast - přitom ani kompletně neovládá.

Jen málo Ukrajinců tak považuje za realistické, že boje brzy skončí. Podle nynějšího průzkumu si jen 25 procent dotázaných myslí, že je pravděpodobné, že aktivní boje skončí během příštích 12 měsíců.

Podobná skepse panuje ohledně vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. O něj Ukrajina dlouhodobě usiluje, členství v NATO je obecně považované za klíčovou záruku dlouhodobé bezpečnosti země. V prvních dvou letech války byly naděje na rychlé přijetí do NATO vysoké – jasná většina (64 procent v roce 2022 a 69 procent v roce 2023) očekávala, že Ukrajina bude přijata během příští dekády.

Tyto naděje však loni klesly na 51 procent a sestupný trend pokračoval až na současných 32 procent. Podíl těch, kteří věří, že Ukrajina nikdy nebude do NATO přijata, vzrostl na 33 procent.

Podobný trend lze pozorovat i u nadějí na vstup do Evropské unie. Zatímco v roce 2022 bylo 73 procent dotázaných přesvědčeno, že Ukrajina unijního členství dosáhne do deseti let, nyní toto číslo spadlo na 52 procent.

Proměňuje se rovněž vztah Ukrajinců k mezinárodním partnerům země. Se současnou politikou Spojených států je tak spokojeno jen 16 procent, zatímco 73 procent kroky Donalda Trumpa jeho administrativy neschvaluje. Kredit, který si Washington po roce 2022 na Ukrajině vybudoval (tehdy s americkým vedením souhlasilo 66 procent obyvatel), se tak zcela vytratil.

Vnímání Německa se oproti tomu letos výrazně zlepšilo. S politikou Berlína souhlasí rekordních 63 procent dotázaných, navzdory liknavému postoji Německa v prvních měsících války. Oproti loňsku rovněž vzrostl kladný názor na politiku ruského vedení - z 0 procent na 1 procento.