Na ztížení školních odkladů doplatí mnohem víc kluci

KOMENTÁŘ

Na ztížení školních odkladů doplatí mnohem víc kluci
Sedět na zadku půl dne ve třídě pod umělým osvětlením a pokoušet se kolektivně osvojovat znalosti je výzva pro všechny děti – ale pro kluky náročnější, píše Tereza Šimůnková (Ilustrační snímek) Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Shrneme to s Cimrmanem: Česko si pořídilo hospodu, ale chodili mu tam lidi. Tak ji zase zavře. Je to špatně. Nejprve malý exkurz do povahy byrokracie.

Kdo nikdy nežil v zahraničí, jen těžko docení, jak svobodná naše země ve skutečnosti je. Kritik nepružné administrativy neviděl německý nebo nedejbože francouzský úřad ani dalekohledem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro francouzské byrokraty je smyslem hry hra. Herní figurkou je občan, pravidla nejsou k dispozici. Smoljak si v Hymně správně všímá, že českou větu „Já tě přizabiju“ do němčiny přeložit nelze. Němec vše, co dělá, dělá důsledně. Musí-li se německý úředník vypořádat s tabulkou, tak se s ní také vypořádá – a ano, je to tak hrůzostrašné, jak to zní. Rakousko v nás sice v tomto směru zapustilo kořeny, ale mělké. Nejsme na to vhodný materiál. Jako v tom vtipu. Když jede Němec v autě jako spolujezdec a jeho kamarád, který auto řídí, překročí rychlost, Němec policii samozřejmě potvrdí, že jel moc rychle. Uvede o kolik. Naopak Ital to zapře na hrob své matky. Čech řekne, že se nedíval na tachometr.

 

Česká ohebnost – schopnost vhodně vytvářet šedé zóny a v nich fungovat relativně podle sebe, ale zase tak, aby v důsledku toho nespadl celý barák – dělá život žitelným. Stát byl ochoten tenhle nárazníkový prostor poskytovat kromě jiného v populární možnosti odložit nástup do první třídy. Využívala ho až čtvrtina rodin, což logicky ukazuje, že v systému současně nastaveném je něco špatně. Kdyby byl dobře, neřešíme situaci. Návrh novely školského zákona má rodinám přesto tuto možnost ztížit, ideálně zatrhnout. Renata Zajíčková (ODS), jedna z předkladatelek, to pro Novinky vysvětlila takto: „Systém to umožňuje a rodiče se s tím naučili pracovat. Někteří se rozhodli pro odklad například proto, že chtěli počkat na vybranou paní učitelku, kvůli mladším kamarádům dětí, sourozencům a tak dále.“

Popisuje do puntíku totéž, co v úvodu autorka tohoto textu, ale s opačným znaménkem. Možnost zvolit prvňáčkovi dobrou a hodnou paní učitelku nebo si počkat na kamarády mně přijde skvělé! Vlastně mi to přijde jako naprosté minimum toho, co by rodiny měly mít možnost ovlivnit, když už ty děti musí prostrkat předlouhou rourou povinné školní docházky. Ztížení odkladů každopádně znevýhodní jednu skupinu dětí. Kluky. Biologické rozdíly mezi muži a ženami jsou naprosto fascinující fenomén a propisují se prakticky všude. Mužský a ženský mozek i jinak dozrává, že jsou kluci „pomalejší“, je notoricky známá věc, vidíme to v běžném životě, pokud tedy máme to štěstí a nějakého prcka v blízkém okolí máme. Nemůže být jedním z důvodů, proč ženy nechtějí děti, že jich kolem sebe třeba vidí míň? Pak je menší šance zažít tu lásku, kterou přinášejí. Zbývá hlavně racionalizace a ideologie nezávislosti – i za cenu, že její geny, její rod končí.

Sedět na zadku půl dne ve třídě pod umělým osvětlením a pokoušet se kolektivně osvojovat znalosti je výzva pro všechny děti – ale pro kluky náročnější. Odklady pro kluky se dají chápat taky jako dorovnání startovní čáry, ne jako rok extra. Nebylo by vlastně racionálnější a férovější, kdyby kluci začínali chodili do školy v sedmi letech?

Navzdory prokazatelné nerovnosti mezi pohlavími (Kdepak jsou všechny ty genderové policajtky? Ejhle, biologie najednou existuje? Patriarchát si vzal dovolenou?) ale relativní nezralost malých kluků vůči malým dívkám nezohledňujeme – nejen v nástupu do první třídy, ale ani později. Rozdíl daný produkcí testosteronu se totiž s chlapci vleče celou školní docházku. Dívky dosahují poloviny vývoje mozku v jedenácti letech, kluci v patnácti. Mozek mladých žen je plně vyvinutý krátce po dvacítce, mladých mužů až o pět let později, ale dohledala jsem i třicítku. Že společnost napíná všechny síly, aby žádné mozky nedozrály vůbec nikdy, si sem jen odložím.

×

Podobné články